Table of Contents
This post is also available in:
English
Lidé v Leyte jsou houževnatější než kdekoli jinde. Přežili jednu z nejhorších tropických bouří světa, která zanechala jejich domovy v troskách a vzala životy jejich blízkých. Dokázali se však vzpamatovat, s pýchou znovu vystavěli své domy a vstříc budoucnosti hledí s nadějí.
Vítejte v Leyte, filipínském ostrově mimo klasické turistické trasy, zašitém v regionu Východní Vysayas, provincii Leyte. Přestože bylo Leyte poměrně důležité v historii země, zůstává mimo zájem masového turismu. Zaoceánské lodě občas zastavují u panenského ostrůvku nedaleko, ale jinak pokračují do „žádanějších“ lokalit.
Mezi 7507 filipínskými ostrovy (nebo je jich už více???), Leyte ale vyčnívá. Nejen kvůli nedávné tragédii, ale i díky lidem, kteří se vyrovnali s nepřízní osudu a stále si udržují pozitivní přístup k životu.
Lidé v Leyte jsou silní! Přesně jak ukazuje tento muž z Taclobanu :)
Přírodní katastrofa, která otřásla regionem
Na Filipínách se často objevují tajfuny a tropické bouře a lidé si na ně vesměs zvykli. Není tedy divu, že když udeřil tajfun Haiyan, mnozí jej považovali jen za jako jeden z dalších, který přijde, vyprší se, a odejde.
Tentokrát však bylo všechno jinak. Haiyan, na Filipínách pojmenovaný Yolanda, udeřil 8. listopadu brutální silou. Tento tropický cyklón se stal nejsilnějším v historii, jež zasáhl pevninu. Představte si vodní stěnu dosahující výšky 5 – 8 metrů. Na Filipínách zabil 6300 lidí, většinu právě na ostrově Leyte.
Měla jsem možnost strávit pár dní s místním průvodcem, který se aktivně zapojil do úklidu napáchaných škod a celý proces zachytil objektivem fotoaparátu. Seznamte se s Butzem, jehož dům zůstal víceméně ušetřen, ale jehož srdce bylo navždy zjizveno.
Tohle je Butz, rodilý Taclobaňan a místní průvodce / dobrovolník / fotograf / básník, který před pár lety sekl s kariérou v korporátu.
Proč navštívit Leyte
Tragédie jako tato nám připomínají, že příroda má nad námi vrcholnou moc. Leyte však vstalo z popela a dnes už zase stojí pevně nohama na zemi. Občas kolem sebe zahlédnete následky řádění tajfunu, ale to by vás nemělo odradit od návštěvy tohohle krásného a zapomenutého koutu Země.
Navíc, cestovní ruch je hlavním faktorem růstu v oblasti a pomáhá s obnovou. Můžete tedy mít dobrý pocit, že pomáháte tím, že přijedete.
Pojďme si tedy ukázat, co vše můžete v Leyte a okolí vidět:
Tacloban, hlavní město Leyte
Tacloban je hlavním městem provincie Leyte a bez debat i nejlepší základnou pro objevování okolí. Dá se tu vybírat z široké nabídky hotelů a většina města prošla důkladnou obnovou. Naleznete zde vše, co můžete potřebovat – od tradičních restaurací po ty hipsterské, živé trhy a neskutečně přátelské místní obyvatele, co si ještě drží zdravou zvědavost vůči turistům :)
Co vidět v Taclobanu
Budova Kapitolu
Elegantní budova Kapitolu, postavená v neoklasicistním architektonickém stylu v letech 1916-65, je sídlem regionální vlády.
Leyte bylo jako první osvobozené od japonské armády během druhé světové války. Filipínská vláda zde měla svou základnu od r. 1944 do 1945. Následně došlo k osvobození také Manily a vláda se přesunula tam.
Budova Kapitolu v Leyte, která sloužila jako přechodné místo filipínské vlády.
Grafitti stěna
Podél ulice Real stojí dlouhá zeď pomalovaná umělci motivy tragédie způsobené bouří Haiyan. Je to docela dojemné a rozhodně stojí za návštěvu. (Mapku všech míst najdete pod článkem)
Graffiti připomínající řádění bouře Haiyan v Taclobanu.
Výjevy umožní lépe porozumět, jak se místní s následky vypořádávali.
Pouliční umění, které není „jen“ uměním.
Santo Niño svatyně a muzeum
Tahle unikátní budova byla postavená v 70. letech jako jeden z odpočinkových domů tehdy filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose pro jeho ženu Imeldu, rodačku z Taclobanu a královnu krásy, kterou místní dodnes milují a obdivují.
V domě je v přízemí malá svatyně a také 13 pokojů pro hosty, každý reprezentující jiný region Filipín. V patře se pak nachází pokoje pro prezidentskou rodinu a taky obrovský taneční sál.
Paradoxně tu ale prezidentská rodina nikdy nespala a pouhých 5 let po dokončení jim byl dům zabaven.
Celá budova je vyzdobená drahými předměty, importovaným nábytkem a jedinečnými uměleckými díly místních i zahraničních umělců. Jen z pohledu na všechno to opulentní zdobení a pomyšlení, kolik to vše asi muselo stát, vám spadne čelist.
Svatyně Santo Niño. Je mnohem větší, než se může na první pohled zdát!
Není těžké uhodnout název tohoto pokoje: Pokoj mušlí :)
Opulentní taneční sál s lustrem tak těžkým, že kdyby na někoho spadl, nepřežije to.
100 let staré piáno v muzeu Santo Nino
Místo vylodění Gen. MacArthura: Památník a park
Na poctu generálu MacArthurovi a vojákům, kteří osvobodili Tacloban od japonské armády během Druhé světové války, tohle místo rozhodně stojí za zhlédnutí. Naleznete tu sochy vojáků v nadživotní velikosti a také pamětní desky světových lídrů, včetně našeho Václava Havla, který jako jediný plaketu doručil osobně.
Gen. Douglas McArthur, po několika letech strávených ve filipínské armádě, na počátku Druhé světové války velel americkým armádním silám na Dálném východě. Po prvním japonském útoku musel z Filipín uprchnout do Austrálie, kde pronesl slavnou větu: „Já se vrátím“. A tak se také stalo, v roce 1944.
Pokud se zapovídáte s místními, je dost možné, že se při loučení odkážou na MacArthurovu slavnou větu. Jsou totiž pyšní, že se kus tak důležité filipínské historie odehrál právě na jejich ostrově.
Celý příběh je vlastně docela fascinující. Pokud Vás zajímá historie, přečtěte si jej v angličtině na Wikipedii (česká verze je podstatně stručnější).
Tohle místo slouží také jako příjemný park, kam si místní chodí odpočinout. Většinou sem míří o víkendu a hromadně provozují pikniky. Běžně je v parku poměrně klid, ale my jsme jej navštívili zrovna v den výročí vylodění a tak tam byla hlava na hlavě!
Park u místa vylodění je moc příjemný a vyloženě zve k odpočinku.
Památník vylodění Gen. MacArthura a krásný slunečný den
Vidíte, jak jsou sochy postavené v nadživotní velikosti? Nebo alespoň podstatně větší než filipínské děti :)
Pomník M/M Eva Jocelyn
Pokud se nacházíte v blízkosti městské části Anibong, doporučuju navštívit loď Jocelyn. Silný vichr provázející bouřku vytvořil sedmimetrové vlny, které tuhle dopravní loď přepravující cement vyhodily na pobřeží. Loď srovnala se zemí několik domů, ve kterých zahynulo 11 lidí.
Zároveň však poté loď sloužila jako přístřešek pro lidi, co se náhle ocitli bez domova a také přitáhla mezinárodní pozornost. Nikdo na palubě nebyl zraněn.
Jen příď lodi byla ponechána na svém místě jako vzpomínka na bouři Haiyan, jako místo pro výhled na sousedství sestávající jen z jednoduchých přístřešků, a také jako ukázka ohromné vzdálenosti od moře, kterou loď během bouře urazila.
Existuje ještě jedna loď, která stojí za zmínku: Ligaya, v překladu „Naděje“. Ligaya uvízla mezi poli a dodnes tam zůstává v plné velikosti. Není jednoduché ji najít, ale pokud vás zajímá, stačí říct taxikáři, že chcete k lodi Ligaya.
Celkem 10 lodí skončilo na pevnině vinou tajfunu Haiyan, a to jen v Taclobanu.
Loď Jocelyn. Dokážete si představit, jak bouře tuto obrovskou loď háže přes domy?
Smutný pohled z lodě Jocelyn.. Prázdná místa znamenají žádné přeživší v dané rodině.
Loď Ligaya, zaseklá mezi poli. Chudé místní děti si u ní hrají.
Domov Papeže Františka pro sirotky a nemohoucí
Spravováno globální křesťanskou organizací Kkottongnae se sídlem v Jižní Koreji, tohle je místo záchrany pro lidi nalezené na ulici v zuboženém stavu a pro ty, jejichž rodiny se o ně nemohly postarat.
Sami nemusíte být křesťané, abyste Domov mohli navštívit. Když přinesete jakýkoli dar, ať už finanční či ve formě jídla, místní obyvatelé budou nesmírně šťastní a upřímně vděční.
V závislosti v kterou část dne dorazíte, pokud zastihnete obyvatele domova mimo své pokoje, možná se vám poštěstí shlédnout i malé pěvecké a taneční vystoupení :)
Centrum Kkottongane, kde se starají o potřebné, sirotky a seniory.
Krásné pěvecké vystoupení obyvatelky centra Kkottognae. Tahle paní je slepá, ale radost ze života jí nechybí (od té doby, co je v Kkottognae)
Kde se ubytovat v Taclobanu
V Taclobanu jsem byla ubytována v hotelu XYZ. Je to stylový hotel s moderními pokoji a hodně zdobenou recepcí. Tacloban jsem navštívila v říjnu a přišlo mi docela vtipné, že při vstupu do hotelu se člověk cítil jako v zimní pohádce (za teplot přesahujících třicítky) s recepcí do posledního místa obsypanou vánočními dekoracemi J
Hotel XYZ servíruje skvělé snídaně. Dostanete i vajíčka, pokud vám není po chuti tradiční filipínská snídaně. Na střeše najdete stylovou moderní restauraci, kde vaří dobroty z celé Asie.
Hotel má na střeše i bazén; zaplavat si s výhledem tedy rozhodně není od věci.
Podívejte se na aktuální ceny XYZ Hotelu na Agodě. Přečtěte si recenze hotelu XYZ na serveru TripAdvisor. Nebo preferujete Booking.com?
Restaurace na nejvyšším poschodí hotelu XYZ
Kde se najíst v Taclobanu
Ocho Grill
Pro úžasné mořské plody a kombinaci filipínsko-čínské kuchyně se spoustou výborné zeleninky zamiřte do Ocho Grill (mapka na konci článku). Nejvíce mi chutnala jídla se základem z kokosového mléka. Mňam, úplné sedmé nebe!
Warehouse Restaurant
Známé pro své mořské plody a žebírka, tahle vysoce cool a moderní, skoro až hipsterská, restaurace umístěná v bývalém skladu vám dá zapomenout, že jste na ostrově, který byl víceméně zničen jen pár let zpátky. Restaurace Warehouse byla otevřena v r. 2014, pouhý rok po katastrofě.
Chew Love Restocafé
Neskutečně roztomilá kavárna, pravděpodobně inspirovaná Francií, kde si můžete dát obří zmrzlinové poháry a rozmanité druhy kávy. Kapučíno mi připravili výborné! Atmosféra v Chew Love je hodně speciální, jen se asi nebude hodit pro čistě pánské výlety :)
Chew Love Restocafe v Taclobanu. No nevypadá to tu roztomile se všemi těmi halloweenskými dekoracemi?
Veřejný trh
Nesmíme zapomenout na pouliční jídlo! Hlavní veřejný trh se koná ve čtvrti Barangay 38. Stačí dojít k ulici Zamora a procházet se ve všech směrech.
Pro úžasné malé dobrůtky a místní pochutiny, najděte stánek paní Cherry. Místní si k ní chodí hlavně pro typickou filipínskou specialitu Kakanin, což je takový sladká rýžová tyčinka s náplní. Její stánek se nachází v ulici Gomez, která je souběžná se Zamora. Paní Cherry tu má jen takový roh na chodníku, protože její původní obchůdek tajfunu neodolal. Co nevidět by se však měla nastěhovat do nového obchodu, který bude na stejném místě.
Paní Cherry a její domácí Kakaniny. Vyrobené ze sladkého rýžového těsta, nasládlé náplně z kořenové zeleniny a kokosového mléka.
Místní jsou v Leyte moc milí. Napomáhá tomu i minimum turistů.
Kéž by se takhle nechali fotit místní všude!
Pouliční fotografie je na trhu v Taclobanu opravdu jednoduchá záležitost :)
Ale ne všichni byli nadšení z focení, dle mého názoru se tento chlapec jen styděl :)
Dle mého názoru je nejlepší navštívit Tacloban a udělat si pár denních výletů.
Denní výlety z Taclobanu
Samar, sousední ostrov
Spojený mostem vedoucí, ze severu Leyte, je ostrov Samar. Můžete sem na super denní výlet, či zůstat přes noc. Části ostrova nacházející se nejblíže Leyte, jsou:
- Paranas: V Paranas najdete řeku s peřejemi, která je ideální pro nějaké to vodní dobrodrůžo jako třeba jízdu na raftu. Paranas je na západě provincie Samar.
- Basey: Jeskyně Sohoton a přírodní most jsou hlavními turistickými lákadly. Tuhle část jsme navštívili a bylo to super! Více info níže ;)
- Marabut: Mořské pobřeží s nádhernými lagunami a skalními útvary na jihozápadě Samaru, hned pod municipalitou Basey.[clear h=10]
Klidná řeka plynoucí národním parkem Sohoton.
Národní park Sohoton
Tento národní park leží tak blízko Leyte, že je logické jej navštívit z Taclobanu. Objevování celého ostrova Samar už by bylo na déle.
K navštívení hlavních „atrakcí“ Sohotonského národního parku potřebujete jen pár hodin. Zařiďte si návštěvu v místní oficiální centrále cestovního ruchu v Basey, pak skočte na pravou filipínskou loďku a nechte se odvézt k místu, odkud si zapádlujete v kajaku. Zlatá řeka, dostatečně malá a pro jízdu na kajaku ideální, je po obou březích lemována krásnými krasovými útvary. Jedná se o trochu exotičtější verzi krasů, než na jaké jste zvyklí třeba z naší Macochy :)
Rozhodně jedna z nejúžasnějších scenérií pro jízdu na kajaku. No ne?
Plujeme řekou, která se mění z původní hnědé na průzračnou zelenou.
NP Sohoton je známý svými vápencovými útvary.
Netuším, jak se tenhle pták jmenuje, ale je krásný.
Přírodní most Sohoton
Konečný bod kajakové výpravy leží pod přírodním mostem, který je ojedinělým přírodním úkazem. Vrchní část „mostu“ je vyhrazena pouze pro stromy a vegetaci, ale ve stínu pod mostem si můžete užít kýženého stínu a i v klidu poobědvat. Plavání v říční zátoce a skákání z přilehlých skalních útvarů je také povoleno a doporučeno!
Přírodní most. Vidíte, ty lidi dole, co v porovnání vypadají jako mravenci?
Dát si oběd v řece pod přírodním mostem je lepší než v jakékoli exkluzivní restauraci :)
Jeskyně: Panhulugan a další
Národní park Sohoton je proslulý také svým jeskynním komplexem, který je jedním z největších na světě. Hlavní jeskyně, Panhulugan, je plná nečekaných krasových tvarů, stalaktitů a stalagnátů, velkých místností, úzkých tunelů a všudypřítomných netopýrů.
Dostat se do Sohotonského Národního parku z Taclobanu je relativně snadné, ale musíte vědět, jak na to. Sama jsem hledala nějaký dobrý návod online a tento mi připadá nejlepší.
Na ostrově Samar je toho mnoho více k vidění a objevování, ale my jsme se na naší cestě zaměřili na oblasti blízké Leyte. Dejte mi vědět, pokud se dostanete i na sever Samaru. Ráda si o tom poslechnu!
Impozantní jeskyně Panhulugan.. rozhodně stojí za návštěvu!
Některé z jeskynních tunelů jsou docela úzké!
Most San Juanico
Nejdelší most na Filipínách, spojující ostrovy Leyte a Samar, byl postaven v 70. letech, ale nedávno prošel rekonstrukcí a vypadá jako nový.
Most se vine ve tvaru písmena L (jako Leyte) a S (Samar) a měří více než 2 km!
Pevná konstrukce mostu dokonce odolala i tajfunu Haiyan. Buď je to díky mistrovskému umu místních inženýrů, nebo se tu dějí nadpřirozené věci..
Místní prcek užívající si jízdu po mostu San Juanico.
Tvar písmene S v půdorysu mostu.
Kalanggaman, kousek ráje
Krásu tohoto malého ostrůvku se mi prostě nepodařilo popsat jen v pár odstavcích a proto jsem o něm napsala samostatný článek. Přečtěte si ho a slintejte nad fotkami nádherných bílých pláží!
Ostrov Kalanggaman!
Jak se dostat do Leyte
Tacloban má vlastní letiště v San Jose a let z Manily trvá jen hodinu. Létají sem především Philippines Airlines, Cebu Pacific a Air Asia. Někteří cestovatelé preferují let ze Cebu, který je ještě kratší.
Z letiště se do města dostanete buď taxíkem, nebo vyzkoušejte „jeepney“ – tradiční filipínský hromadný dopravní prostředek. Podobá se otevřenému minibusu, do kterého se však nastupuje a vystupuje otvorem vzadu.
Cestování v Taclobanu a po Leyte
Po Taclobanu můžete cestovat na tříkolkách, v jeepney či sdílených taxících. Narazíte i na motorky se sedadly pro více lidí: habal habal. Ty ale zkoušejte jen na vlastní riziko a pokud máte dobré zdravotní pojištění :)
Tříkolky jsou jedním z nejpopulárnějších dopravních prostředků v Taclobanu.
Jeepney je většinou jeden z nejlevnějších a nejautentičtějších dopravních prostředků na Filipínách.
Pro cesty mimo Tacloban budete potřebovat bus nebo minibus. V Taclobanu najdete několik různých dopravců, které často mají i vlastní terminály. Zeptejte se ve vašem hotelu. Většina autobusů zastavuje v novém centrálním terminálu: Tacloban Bus Terminal blízko nákupního centra Robinsons Mall.
Ještě nemáte Leyte dost? Tenhle zdroj uvádí ještě více informací o cestování v Leyte.
Ulice kolem trhu jsou skvělé pro pozorování lidí.
Tady je mapka všech míst zmíněných v článku:
Leyte není typická turistická destinace. To celou provincii dělá ještě vzácnější. Pokud vám záleží na Filipínách a místních lidech, pokud chcete poznat město a přírodu i mimo perfektní pláže na profláklých ostrovech, měli byste se vydat do Leyte.
Byli jste na Filipínách? Jaká místa jste navštívili?
Uložte si tento článek na Pinterest:
Veronika z TravelGeekery byla pozvána na návštěvu Leyte místní organizací pro turistický ruch. Názory prezentované v článku jsou její vlastní a nezaujaté.