Horské túry v národních parcích Černé Hory

This post is also available in: English

Pokud jako já poslední dobou prahnete spíše po dobrodružstvích v přírodě, jste tu správně.

Vítejte v Černé Hoře, zemi líných Balkánců (vtipný stereotyp, který přiznávají i místní), velké národní hrdosti a pozoruhodných (nejen sportovních) výsledků v porovnání ke své velikosti a věku.

Černá Hora (Montenegro v angličtině) existuje jako suverénní stát teprve od roku 2006. V současnosti má nějakých 600 tisíc obyvatel.

Každý, kdo zvažuje návštěvu Černé Hory, většinou míří na pláže anebo do Kotoru, příměstského městečka obehnaného starobylými zdmi, které leží v zálivu Boka Kotorská, a dostanou se k němu i zaoceánské lodě.

Dnes bych vás ale ráda přesvědčila k návštěvě černohorských hor. Jsou totiž neskutečně nádherné, je tam klid, minimum lidí, a pyšní se dobře značenými trasami.

Pojďme na to!

Národní park Durmitor

Začněme neuvěřitelným národním parkem Durmitor, který se nachází na severu malé zemičky. Tento národní park je na seznamu Unesco už od r. 1980, a dle mého názoru je jako žádný jiný. Vznikl během doby ledové jako masiv a dodnes jsou důkazy jeho vzniku viditelné – ať už v podobě ledovcových jezer, kaňonů či jeskyní.

Na celém Balkáně je tohle pohoří rozhodně jedním z nejkrásnějších. Oproti jiným národním parkům v Evropě zůstává poměrně neobjevený a nepoznaný, takže tu najdete panenskou přírodu bez davů turistů.

Durmitor je domovem 163 druhů ptáků, zhruba 50 různých savců a údajně zde poletuje i nejvíce různých evropských druhů motýlů. Mimochodem, pokud se natřete voňavým opalovacím krémem, motýli na vás budou chtít sedat. Odzkoušeno! :)

Toulají se tu medvědi a vlci, ale to byste museli mít obrovské štěstí, abyste na nějaké natrefili. Spíše tu potkáte ovce, přátelské psy a další domácí zvířata.

Pohoří Durmitor má docela dost vrcholů, na které stojí za to vylézt, a to platí i pro horolezce amatéry. Můžu doporučit tyto dva vrcholy:

Crvena Greda: 2 164 m

V češtině „Červený paprsek“, tato stolová hora vyniká nejen svojí přírodní krásou a nádhernými výhledy, ale taky nevšední diverzitou jezer kolem. Uvidíte jezera na své cestě nahoru, dolů i dokola kolem, budou se zrcadlit na všechny strany, až stanete na samotném vrcholu. Spousta jezírek odrážejících oblohu a černohorské slunce, které si vyloženě říkají o fotku – co víc si přát!

Po cestě nahoru potkáte jezero Jablan a na cestě zpět to můžete vzít oklikou kolem jezera Zminje („Zmijí jezero“). Z vrcholu Crvene Gredy uvidíte jedinečně tvarované Černé jezero, tedy Crno Jezero. Nebojte, není černé, ale krásně tyrkysové!

Cesta nahoru je poměrně náročná, ale není to nic hrozného. Ke konci se budete muset prodírat zakrslými borovicemi, ale je to spíš jen vizuální překážka.

Túru na vrchol a kolem jezer si ideálně naplánujte na celý den. Pokud ale máte času méně, trek na Crvenou Gredu a zpět se dá zvládnout i za půlden.

Bobotov Kuk: 2 523 m

Na zdolání horské krásky Bobotov Kuk počítejte s celým dnem. Mě při cestě nahoru pomalu ale jistě docházely síly, ale v túrování jsem dost amatér. Myslím, že kdokoli, kdo má trochu fyzičku, je schopen dané převýšení (850m) zvládnout. Jasně, asi to bude stát nějaký ten pot a slzy, ale ty naprosto dechberoucí výhledy z vrchu za to stojí. Jen bych lezení na posledních pár metrů nedoporučila lidem, kteří mají velký strach z výšek.

Pro výstup na Bobotov Kuk budete potřebovat pohorky. Terén se dost mění, ale budete muset projít i úseky z kamínků všech velikostí, které dost prokluzují. Trekkingové hole se taky dost hodí. Já je neměla a kolena už na cestě dolů nebyly úplně v pohodě.

Abych byla upřímná, Bobotov Kuk měl pro mě mnohem větší „wow“ efekt než Crvena Greda. Pokud máte tedy čas jen na jednu túru a máte fyzičku, zvolte radši tento. No jen se mrkněte na fotky:

Kaňon řeky Tary: -1 300 m

Zatímco mocné vrcholy Durmitoru vám dozajista vyrazí dech, i opačný extrém je podobně uchvacující. Kaňon, který vymlela místní řeka Tara, je nejhlubší v Evropě, vlastně druhý nejhlubší na světě hned po americkém Grand Canyonu! Nejnižší bod kaňonu dosahuje hloubky -1 300 m.

Most Đurđevića Tara

Výhledy na Taru a roklinu si můžete užít z mostu Đurđevića Tara, hezkého betonového mostu s oblouky, který se pravidelně umisťuje mezi top 20 mosty světa. Pokud vám však výhledy při procházce po mostu nestačí, přidejte trochu adrenalinu a skočte na zipline („lanové skluzy“ zní správný název v češtině)!

Jsou tu dvě různé zipliny – jedna za €10, která je o pár sekund kratší a o něco méně fajnová. Na téhle jsem jela, řvala strachy celou jízdu, a bylo to super! :D

Dražší možnost za €20 vypadá stylověji a sedíte v látkovém sedátku, ne jen přivázaní ke kladce popruhy, jako v prvním případě.

Zažít sílu samotné řeky Tara můžete při raftingu. Operuje tu několik společností, všechny mají stánky podél mostu. Často jízda na raftu končí plaváním v jezeře Crno, které je sice trochu chladné, ale krásné.

Pokud si chcete raftingový výlet zamluvit předem, můžete. Buď ze Žabljaku nebo dokonce až z Kotoru.

Klikněte sem pro rafting výlet ze Žabljaku

Klikněte sem pro rafting výlet z Kotoru

Vyhlídka Ćurevac

Nejlepší výhled na nejhlubší část Tary se vám naskytne, když vylezete na kopec Ćurevac. Nahoru je to jen pár minut pěšky, pokud tedy máte auto a jste schopní zaparkovat přímo pod kopcem.

Praktická část – Ubytování

Pro objevování Durmitoru si jako základnu vyberte město Žabljak nebo jeho okolí. My jsme rozbili stany v kempu Mlinski Potok a pár lidí se uchýlilo do chatek. Kemp zabírá hezký plácek na malé louce. Vylézt brzo ráno ze stanu a kochat se horami osvícenými ranním sluncem… to je prostě k nezaplacení.

Ale nabízejí se i privátnější možnosti, dokonce i s větší šancí na teplé sprchy. Podívejte se na nabídku různých ubytování v Žabljaku.

Klikněte sem pro přehled ubytování na stránkách BOOKING.COM

Národní park Biogradska Gora & Pohoří Bjelasica

Biogradsko jezero

Hlavní lákadlo národního parku Biogradska Gora leží přímo v jeho srdci – Biogradsko jezero neboli Bělehradské jezero. Pohoří Bjelasica, na kterém jezero leží, je sopečného původu. Můžete tu najít jeden z největších původních evropských pralesů. Není se tedy čemu divit, že je místní národní park oficiálně nejstarším v Černé Hoře. Tohle území je chráněné už od r. 1952.

Biogradsko jezero je vlastně jedním z mnoha ledovcových jezer v oblasti. Leží v úrovni 1 094 m. Je ze všech místních jezer největší a vlastně asi i nejhezčí. Kolem jezera vede naučná stezka, kterou zvládnete za hodinku.

Jezero je hezky čisté, i když (pro citlivé jedince) docela studené. Pokud tu však stanujete, budete do jezera stejně muset skočit – sprchy tu totiž nevedou.

Další túry & poznávání místní kultury

Pro větší túry se vydejte na okraj národního parku Biogradska Gora nebo úplně ven z něj, pořád ale v horách Bjelasica. Určitě byste neměli vynechat zastávku v místních salaších. Nabízejí ubytování, ale hlavně zde vaří místní speciality, pěkně poctivě a podomácku. Můžete dát odpočinout unaveným nohám s plechovkou vychlazeného piva v ruce, zatímco se bude připravovat váš úžasný (a sytý) černohorský oběd. To vše patří k zážitku. :)

My jsme se v jednom z těchto katunů, jak se jim tu říká, zastavili po cestě za vyššími vrcholy a taky po cestě zpět. :) V místech, kterými jsme procházeli, konkrétně oblast Dolovi, se nacházejí tyto dva skvělé katuny:

• Katun Dolovi Lalevica (Kamp Janketic) – doporučuju pro jídlo! A spaní, pokud tu chcete přenocovat.
• Damjanovića Kolibe – ideální pro odpočinek a nějaké to vychlazené pití. Jídlo tu mají taky dobré, ale v prvním katunu se zdálo být lepší.

V okolí se nachází taky několik vyhlídek. Zkuste zajít třeba na vyhlídku Bendovac, která je zhruba 2-3 hodiny chůze od Bělehradského jezera.

Objevovat části pohoří Bjelasica se nabízí, když si chcete odpočinou mezi těžšími túrami ve vyšších horách Durmitoru či Komovi.

Praktická část – Ubytování

Můžete bydlet přímo u jezera! Tedy pokud vám nevadí postavit si stan v listnatém lesíku. V místním kempu mají však i pár chatiček. Mrkněte na tento přehled oficiálního ubytování (anglicky).

A samozřejmě je tu ještě možnost přenocovat v katunu:

V oblasti se dá také ubytovat v hezké eko vesničce Eco Village Goles. Tuhle jsem sice na vlastní oči neviděla, ale na fotkách vypadá skvěle!

Hory Komovi

Blízko hranic s Albánií leží pohoří Komovi se svými dramatickými holými vrcholy. Kromě toho, na který jsme vylezli, je jich tu ještě 5 dalších, které sahají do výšky nad 2 000 m. Nejvyšší je Kucki Kom (2 487 m), pak následuje Ljevorijecki Kom (2 469 m). Třetí nejvyšší horou Komovi je:

Kom Vasojevičkij: 2 461 m

Další neskutečná túra na vrchol světa. Alespoň tak mi to připadalo. Pohoří Komovi vypadá jinak než Durmitor. Neumím to asi ani pořádně popsat, ale v Komovi je méně stromů a krajina se tak zdá být více holá.

Šli jsme přes planinu Štavna (přímo pod ní jsme bydleli) a pak už následoval trek na vrchol. Většinu času tu vlastně dokola obcházíte vrchol, dokud se neocitnete úplně nahoře. Viděli jsme i dva odvážlivce, kteří se snažili vrcholu dosáhnout napřímo po neznačené cestě, ale brzy to vzdali.

Praktická část: Ubytování

Nejlépe uděláte, když přenocujete v místní eko vesničce s malými chatkami přímo pod planinou Štavna.

Ethno Village Štavna / Eko Katun Štavna

Zůstaňte pár nocí v jedné z malých chatiček hned u úpatí hory. Mají tu všechno, co byste mohli potřebovat, a k tomu ještě i skvělou restauraci, kde vaří místní delikatesy. Nejen že se nachází přímo v přírodě a obklopují ji majestátní hory, ale tato vesnička byla dokonce postavena jako jedna z prvních vlaštovek eko turismu v regionu.

Klikněte sem pro aktuální ceny na BOOKING.COM

 

Pohoří Prokletije

Přímo v těchto horách jsme nebyli, ale spolu s Durmitorem a Komovi tvoří trojici pro nejlepší horské dobrodružství v Černé Hoře.

Černá Hora sdílí pohoří Prokletije s Albánií. Jeden národní park se nachází v černohorské části a dva v albánské. Čtvrtý národní park Prokletije by měl být brzy vyhlášen v Kosovu.

V Prokletije je několik samostatných hor, na které se dá dobře vylézt. Mimo to si také nenechte ujít jezero Plav a prameny Ali-Pashas.

Pokud se dostanete do Prokletije, dejte vědět, jaké to tam je! Ráda info přidám do tohoto článku, ať mají i další dobrodruhové co nejvíce informací.

Praktické informace k návštěvě odlehlých částí Černé Hory

Doprava

Vlastní

Půjčení auta v Černé Hoře je asi nejlepší způsob, jak se po zemi nezávisle pohybovat. Je však dobré si auto zajistit předem. Najděte výhodné auto na půjčení na tomto odkazu.

S místním řidičem

Můžete si také najmout místního řidiče a nechat se vozit. Odhady cen najdete zde.

Veřejná doprava

Ti nejodvážnější z vás můžou zkusit i autobusy. Není to ale úplně jednoduché. Mrkněte na oficiální informace.

Ubytování

Doufám, že vám nevadí trocha toho nepohodlí. Jedině tak si budete moci užít blízkosti nejzajímavějším přírodním úkazům a místní pohostinnosti.

Kempování si většinou volí místní a cestovatelé ze zemí střední a východní Evropy. Nic nenahradí příjemný večer u ohně s přáteli, místním pivem/vínem, dalšími cestovateli a Černohorci!

Cestovky apod.

Já jsem navštívila černohorské hory s outdoorovou cestovkou CK Mundo (tento zájezd do Černé Hory). Nejednalo se o sponzorovaný zájezd. Bylo to úžasný! Takže můžu jen doporučit, pokud se necítíte na to, vydat se do Černé Hory na vlastní pěst.

Byli jste v poslední době v horách? Kde?

A pokud máte rádi Pinterest: