Co dělat v podněsterském Tiraspolu, baště sovětského turismu: 8 tipů

This post is also available in: English

Podněstří je kousek země ve tvaru nudle, vměstnaný mezi Moldavsko a Ukrajinu. Jeho hlavní město Tiraspol je lehce dostupné právě z Moldavska a taky ideální tip na výlet, pokud vás zajímají neotřelá místa. Protentokrát je to tedy o prohlídce místa zaseknutého v historii, žijícího i nadále ve „starých dobrých“ sovětských časech.

Přečtěte si, proč byste měli navštívit bizarní Tiraspol a co se tam vlastně dá dělat. Možná budete překvapení!

Vraťte se v čase

Po překročení mostu přes řeku Dněstr si budete připadat, jako byste se vrátili v čase. Mně osobně přijdou takováto místa fascinující. Najdete tu velké sochy komunistických pohlavárů, budovy v hodně „jiném“ stylu a památky, které byste v Evropě ani moc nečekali.

Obdivujte pozůstatky Sovětského svazu

Zkuste si v hlavě projít všechny světové vlajky, na které si vzpomenete. Na žádné už nenajdete kladivo a srp, je to tak? Omyl! Jediná Podněsterská republika tyto symboly pořád ještě pyšně nosí na své vlajce.

Hlavní třída se nazývá Gagarinova ulice – je tedy pojmenovaná po slavném sovětském kosmonautovi, který byl prvním člověkem ve vesmíru v r. 1961. Jurij Gagarin před svým heroickým kouskem evidentně navštívil Tiraspol (v r. 1952), a to nesmí být zapomenuto.

V samotném centru města napočítáte hned dvě sochy Lenina, na okraji města jich bude určitě ještě o něco více. Najdete tu také památníky honorující válečná vítězství. Jestli se na aktuálním kalendáři skví rok 2017 nebo třeba šedesátky – to tady na první pohled nepoznáte.

Zjistěte jak a kde se vyrábí kaviár

Na samém okraji Tiraspolu leží továrna, která produkuje tzv. „černé zlato“, delikatesu nejbohatších – kaviár.

V továrně firmy Aquatir se zaměřují na chov jeseterů. Na naší návštěvě jsme obešli areál továrny, zhlédli obrovské nádrže s rybami a dozvěděli se mnohé o celém procesu. Rybí samečci tady končí jako maso pro trh, zatímco samice mají to štěstí, že žijí déle kvůli kaviáru.

Jeseteři produkují kaviár každé 3 – 4 roky. Najdete tu taky ale největší sladkovodní rybu Vyzu velkou, jeseterovitou rybu lidově nazývanou běluha (beluga), produkující kaviár jen jednou za 10 let. Není divu, že kaviár od běluhy je nejdražší.

Proces extrakce kaviáru tu není nikterak příjemný, ale je ze všech způsobu nejhumánnější. Myšleno tak, že ryba extrakci přežije. V Aquatiru se k procesu vážou různé rituály už večer předem. Ryba je při extrakci „masírována“ (ale nic příjemného to pro ni není) a kaviár je vytlačen ven. Pokud vám záleží na zvířatech a jejich pocitech, asi se vám tohle nebude úplně líbit.

Když se tak procházíte továrnou, kličkujete mezi velkoobjemovými tanky s rybami v různém věku, které si jen tak plavou v kruhu a ukazují ploutve občasným návštěvníkům. Je tu zima, mokro a všude to klouže. Možná se vám poštěstí přijít zrovna v době, kdy pracovníci ryby po jedné loví a zkoumají ultrazvukem, jestli se jedná o kus masa nebo „dárce“ kaviáru.

Na konci návštěvy si samozřejmě můžete kaviár zakoupit. Naše skupinka je možná divná, ale nikdo z nás nechtěl na kaviár ani pohlédnout, natož tak ho kupovat! Cenově se to však vyplatí – levněji takhle kvalitní kaviár neseženete.

Poznejte pravou ukrajinskou / ruskou kuchyni

Podněstří je jedním z nejlepších míst, kde můžete ochutnat autentickou kuchyni rusky mluvících zemí! Pro unikátní gastronomický zážitek zamiřte do příjemné ukrajinské restaurace Kumanek (Куманёк), která má skvělá hodnocení online, ale v reálu je ještě lepší. Ani tak vám sice asi nebude chutnat každičký kousek jídla, který vám přistane na talíři, ale o tom to je.

Mně osobně strašně chutnal skvělý salát, kterým začal náš oběd o pěti chodech, výborný boršč, kuřecí maso v trojobalu se sýrem a hlavně úžasný dezert vyrobený z tenkých křupavých „disků“ slepených k sobě výtečným krémem a lesním ovocem. Ten jsem slupla jako malinu, přestože jsem už sotva dýchala.

Co jsem ale strčila do pusy a pak toho trpce litovala, byly sádlové kuličky v čokoládě s nakládanou okurkou uvnitř. Nic odpornějšího už jsem dlouho nejedla. To byla ale kombinace! Můj žaludek to naprosto odmítl a skončilo to v ubrousku. Tahle delikatesa je původem z Ukrajiny, kde zbožňují sádlo a všechno z něj.

Vynikající jídlo spláchnete Kvasem, starým dobrým tradičním pivem. Víno je samozřejmě k dispozici taky.

Ochutnejte nejlepší koňak mimo Cognac

Jako u šampaňského – koňak vyrobený mimo francouzský region Cognac nemůže nést jeho jméno. Proto v likérce Kvint v Tiraspolu vyrábějí brandy (ale v zásadě je to koňak, chápete?). Továrna tu byla založena v roce 1897 a její brandy byla několikrát oceněna v celosvětovém měřítku.

I když je celá likérka a její muzeum docela zajímavé (uvidíte např. design etiket z doby před komunismem), nejzajímavější je stejně ochutnávka. Naši ochutnávku vedla veselá průvodkyně Helena, která je sama fanynkou brandy a vína vyráběných v Kvintu. Ukáže vám, jak správně ochutnávat brandy, a ukáže i pár cool vychytávek jako např. jak správné množství pro ochutnání je, když sklenku koňaku položíte na stranu a nic se přitom nevylije.

Každý z naší skupinky měl mezi jednotlivými typy brandy jiné favority. Obecně se ale chuťově dělí na mužskou chuť, ženskou chuť a překvapení! Ano, opravdu jednu chuťovou kategorii nazývají „překvapení“. Chruščov tohle kdysi při návštěvě Kvintu zvolal z překvapení, že v Moldavsku dokážou vyrobit koňak tak vysoké kvality :)

Měna v Podněstří

S rublem jste se asi už seznámili, pokud vás cesty zavedly do Ruska. Ale tady máte ještě něco speciálnějšího: podněsterský rubl.

Směnárny jsou v Tiraspolu na každém rohu, tak si vyměňte pár peněz a utrácejte! Pokud se na vás usměje štěstí, možná dostanete i drobné v podobě plastových žetonů. Nám se to bohužel nepoštěstilo.

Protože podněsterský rubl není oficiálně uznávanou měnou, mimo Podněstří se z bankovek stanou bezcenné papírky. Pokud vám tedy pár rublů zůstane, směňte je zpět na jinou vhodnou měnu.

Hledejte znaky moderní doby

Zdá se, že i do Tiraspolu proniká pokrok. Jasně že mladí mají smartphony a nejvíc cool je nosit velká sluchátka a značkové tepláky. Ale je tu toho ještě víc:

např. řetězce restaurací. Řetězec Andy’s Pizza nedávno otevřel pobočku v Tiraspolu a tak i američtí cestovatelé, hladoví po dobré pizze, mohou uspokojit svoji touhu. Tohle je samozřejmě podle Tiraspolské omladiny také dostatečně cool a tak je dobré se tu často zdržovat. Andy’s Pizza je tu rozhodně hlavním řetězcem – jen v Tiraspolu mají 3 provozovny!

Také jsme v centru narazili na kavárnu zvanou Mafia. Interiér kavárny připomíná luxusní hotel. Ale to kafe! Moje kapučíno bylo tak skvělé jako by bylo připraveno v jakékoli z mých oblíbených hipster kaváren v Praze. Akorát mi není jasné, co tam dělaly dámy ve večerních róbách. Nebojte, rozhodně to není požadovaný dress code pro návštěvu místních kaváren :)

Souciťte s místními patrioty

Jediný státní symbol, který Podněstří postrádá, je vlastní jazyk. Tahle polo-prezidentská republika má vlastní ústavu, vlajku (ano, s tím kladivem a srpem!), hymnu a erb.

Navíc, jako v každém fungujícím státě, tu naleznete i funkční vládu, parlament, vojenské síly (napojené na Rusko), policii, měnu i vlastní registr vozidel. A taky vlastní národní fotbalový klub.

Přestože tenhle „stát“ byl uznán jen třemi dalšími podobně oficiálními státy, Podněstří je plné patriotů. Je to patrné nejen z cedule „Ja ljublju Tiraspol“, se kterou se můžete vyfotit, ale i z přirozené zvědavosti místních k turistům, kteří se přišli podívat na jejich kousek země.

Docela by mě zajímalo, jak je to v Abcházii, Náhorním Karabachu a Jižní Osetii, které drží stejný status jako Podněstří a jsou také neuznané (novinka z r. 2017: Abcházii a Jižní Osetii již uznává pár členských států OSN).

Aspoň to vytvořilo jakési pouto mezi 4 spřízněnými státy, které tak zformovaly Komunitu pro Demokracii a Práva Národů (CIS-2), aby mohli lépe chránit své zájmy na mezinárodní půdě.

---

Praktické informace k návštěvě Podněstří

Existuje pár cest, jak se do Podněstří dostat. Pokud máte hluboko do kapsy, nejekonomičtější variantou bude autobus z Ukrajiny nebo Moldavska.

Já jsem měla možnost objevit Podněstří s JayWay Travel, americkou cestovkou zaměřující se na střední a východní Evropu. Strávili jsme pár dní v moldavském Kišiněvě a pak si vyjeli na celodenní výlet do Tiraspolu. Z Kišiněva to bylo autem pouhou hodinku a půl.

Při vstupu do Podněstří na hranici dostanete papírek, který vám umožní v zemi zůstat po 10 hodin. Sice jsem se online dočetla leccos o nutných úplatcích, my jsme ale nic takového nezažili. Jen jsme předali všechny své pasy (české, americké, britské, rumunské a moldavské) a po cca 15 minutách čekání nám byl vydán příslušný oficiální dokument (a vráceny pasy!). Přišlo mi to celé jednoduché, ale je pravda, že jsme s sebou měli rusky mluvícího průvodce.

Proč navštívit Podněstří?

Podněstří by měli navštívit především ti, kteří dostatečně nezažili jaké to je, žít v komunismu. Anebo ti, kterým se po komunismu stýská. V Podněstří navštívíte prakticky zakonzervované muzeum sovětských časů. Spousta zemí, co si prošla komunismem, se připomínek režimu zbavovala ve velkém. Tady si vše můžete prohlédnout v plné kráse a připomenout si tak každodenní realitu celého regionu.

Navštivte Podněstří se zdravou zvědavostí, naučte se o jeho historii a současnosti, obdivujte, jak kvalitní věci tu vyrábějí (brandy či kaviár, záleží na vašich preferencích) a pak zemi opusťte vděční, že jste se tam nenarodili. Život by byl asi o dost těžší.

Která místa „zamrzlá v čase“ jste navštívili?

Uložte si tento článek na svou nástěnku na Pinterestu:

Veronika z TravelGeekery navštívila Tiraspol díky spolupráci s JayWay Travel. Názory prezentované v článku jsou však její vlastní a nezaujaté.